
Franta Dřevař
Dávám dřevu druhý život.
Ručně vyřezávané lžíce, vařečky a tradiční práce se syrovým dřevem.
Od stromu ke lžíci
Ta představa, že vlastní rukou vyřežete za pomocí jednoduchých nástrojů předmět, který je užitečný a krásný...
Strom
Každý den pracuji se stromy, kde mám pak přístup k materiálu. Každou lžíci, kterou vyřežu jsem znal už jako strom.


Tesanec
Prvním krokem na cestě ke lžíci je rozštípnutí dřeva po vláknech. Dále pak otesáváte materiál, který není lžíce, až pak...
Najednou držíte v ruce něco, co vypadá už jako lžíce a je to lžíce. Kdy přestat s vyřezáváním a odložit nůž? To je důležitý aspekt vyřezávání.
Lžíce






Práce se syrovým dřevem postaru
Moje dřevěná cesta započla v roce 2013, když jsem absolvoval třídenní tesařský lavičkářský kurz u Roberta Malého v Nové Vsi u Brloha. Poprvé jsem měl možnost seznámit se s dědkem, pochopit jak funguje hoblík, nabrousit správně poříz a udělat svůj první čep a dlab za pomocí dláta a javorové paličky. Vyzkoušet si práci se sekyrou a teslicí. Tato zkušenost se na mě hluboce podepsala. Od té doby jsem začal hledat způsoby, jak bych mohl tvořit se dřevem, ikdyž žiju ve městě. Po letech hledání jsem objevil práci se syrovým dřevem, ze kterého lze tvořit. Nepotřebujete dřevo sušit. Můžete si dřevo ulovit na vycházce a doma z něho pomocí nože něco vyřezat. Tak jsme se dostal já k vyřezávání lžic. Menší věci vyřezávám doma u stolu a větší si nechávám na chatu, kde mám svůj dřevošlap (dřevěný soustruh) a dědka (dřevěná lavice pro práci s pořízem).


──────────
Ručně vyřezávané vařečky a lžíce ze dřeva místních stromů. Originální tvary s tradiční povrchovou úpravou.


Dřevovíkendy a dřevařská komunita
Na své cestě mezi stromy a dřevem jsem potkal mezi arboristy skvělé kamarády a podobně zaměřené lidi, se kterými se setkáváme a tvoříme ze dřeva na tvz. Dřevovíkendech. Chcete vědět, co se děje v dřevařské komunitě? Přidejte se k nám.


Portfolio
Co strom dal...
Dřevovíkendy
Vyřezávejte jako já
Má hlavní náplň práce je práce se stromy a dřevem. Ořezávám stromy a z jejich dřeva pak vyřezávám. Lžíce, vařečky, ale i další věci. V práci se dřevem jsem našel to, co jsem dlouho hledal. Soběstačný a udržitelný způsob tvoření rukama tak, jak to dělali naši předci. Bez hluku a bez prachu. Bez strojů a bez stresu. Chtěl jsem svým dětem ukázat, že manuální práce a zručnost jsou pro šťastný život důležité. Chtěl jsem jim být vzorem a moct jim něco předat. Chtěl jsem jim umět vysvětlit, co dělám. Svou předchozí kancelářskou práci jsem dětem předat ani vysvětlit neuměl. Bylo to frustrující. A pak bylo tu dřevo, které mě lákalo vždycky. Stromy a dřevo. Jsem rád, že můžu tvořit. Chtěl bych pomoct všem, kteří jsou jako já, ale neví jak začít. Chtěli by tvořit rukama, ale neví, co je k tomu potřeba. Chtěl bych pomoct všem, kteří hledají v životě něco víc, než sezení u počítače. Chtěl bych být nápomocen všem, kteří mají rádi dřevo a stromy, aby našli krásu v tradiční práci se dřevem bez hluku a prachu moderních strojů a civilizace. Každý si tam může najít to svoje. Místa je tu dost. Dřevo se válí všude kolem a čeká na nás, abychom mu vdechli druhý život, abychom mu dali smysl, a tím i sobě.


Tradiční pomocníci pro práci se dřevem
Tradiční práce se dřevem je krásná a neméně krásné jsou i různé nástroje, které si lidé v průběhu času pro tuto práci vytvořili, aby jim usnadňovaly práci. Mezi takové pomocníky patří například dědek. Co to je? Už jste pracovali někdy s pořízem?
Takových různých hoblovacích lavic je víc, ale co bych Vám vykládal. Pojďte se podívat. Obrázek je za tisíc slov.


Lžíce a vařečka
Nejvíc se věnuji vyřezávání tradičních dřevěných vařeček a lžic do kuchyně. Jednoduchý nástroj, který si můžete vyrobit a sami a používat ho. Je v něm schováno tolik krásy a dovednosti, kterou člověk může neustále zlepšovat a přitom k tomu potřebujete jen minimum prostoru a nástrojů. Sekera, nůž a kus dřeva na tesání. No a ano, špalek, na kterém budete sekat. Ale teď ruku na srdce, že už se těšíte, až si půjdete někam do přírody najít ten svůj kus dřeva s příběhem, ze kterého vyřežete svou první lžičku?


Vyřezávejte jako já
Vše, co jste chtěli vědět o vyřezávání a ještě mnohem víc. Vlastně všechno, co jste ani nevěděli, že chcete vědět, ale víte, že Vám to pomůže na cestě soběstačného vyřezávání.


Sekera, nůž a palice
K vyřezávání ze syrového dřeva toho není potřeba moc. Bohatě Vám postačí sekera a nůž. Jestli máte i ruční pilku, tak to je paráda.
Jsem dřevař s duší zahradníka.
Stromy sázím, ošetřuji i kácím.
A dřevo, které by jinak skončilo ve štěpkovači, beru domů.
Tesám z něj lžíce, vařečky a misky.
Rukou.
Sekerou.
Nožem.
Žádný stroj.
Žádná série.
Každá lžíce prošla mýma rukama —
od stromu až po váš stůl.
Jak vybrat tu pravou pro Vás
Vařeček a lžic je tolik různých možných tvarů a funkcí, že jsem se rozhodl si v tom pro sebe udělat pořádek a možná to pomůže i Vám se v tom zorientovat.
Dá se říct, že základní dělení je na lžíce a vařečka.
Dál bych dělil podle hloubky nebo mělkosti misky a délky dříku na dlouhou a krátkou.
Takže máme pak vařečku, naběračku, čajovou lžičku, lopatkovitou vařečku, delší lžíci, se kterou si uvařím a pak to i sním a samozřejmě tu máme špachtle.
Pokud bych chtěl dále pokračovat v dělení můžu dělit podle způsobu vyřezávání. To jest, jestli je vyřezána jen ručně nožem a sekyrou nebo jestli byla vyřezána na dřevošlapu...
Pokud Vás to zajímá více, můžete si počíst více na informačním letáku.


Jak vzniká dřevěná lžíce
Od stromu k hotové lžíci.








Kácení.
Začátek lžíce.
Větve končí ve štěpkovači.
Dřevo, které má smysl, zůstává.
Vhodné špalky dřeva se rozštípnou, aby mohly být opracovány sekyrou.
Rozštípnutý špalek liliovníku. Syrové dřevo krásně voní.
Teď bude lžíce schnout, aby mohlo dojít k finálnímu opracování.
Hrubý tesanec rodící se lžíce.
Tohle už je syrový tesanec připravený k opracování teslicí.
Po opracování teslicí bylo odebráno dost materiálu, aby přišel na řadu nůž.
Co říkají lidé, kteří drží moje lžíce v ruce
„Koupila jsem Hospodáře z javorového dřeva. Čekala jsem pěknou věc — ale dostala jsem nejen to. Je to pracant. Těší mě ta spojitost s konkrétním stromem.
— Martina H., Plzeň
„Děvečka je moje nejoblíbenější. Naživo vypadá ještě líp než na fotkách — a máma se ptala odkud to je, protože takovou lehkou vařečku dlouho hledala."
Terka M., Brno
„Lžíce, která je spojená s konkrétním místem. To je super."
David D., Praha
